Aktuality
Aneb co se děje nového
82. strana
Báječnej Bál 11.1.2013
11. 12. 2012
Milí přátelé,
Přijměte vřelé pozvání na Báječnej Bál, ples ČCE. Bude se konat stejně jako posledních pár let v budově KD Krakov, v pátek 11. ledna 2013 od 19:00!
Cena lístků v předprodeji je 170,- jsou k zakoupení v knihkupectví Kalich a Brána :http://www.ekalich.cz/ , http://www.novabrana.cz/cz/uvod , a u členů SOMu. Lístky je možné zakoupit i na místě, s malým rozdílem v ceně.
Stůj si lze zarezervovat na emailové adrese: bajecnejbal@gmail.com. Cena za stůl je : 4lidé - 50kč.
Výtěžek plesu bude věnován Diakonii ČCE.
Můžete se těšit na nový taneční band, tradiční tombolu, nějaké to předtančení, půlnoční překvapení a to celé se letos ponese v duchu DIVOKÉHO ZÁPADU, takže naleštěte svý kolty, připevněte ostruhy, vyhrabejte lasa a klobouky...a hlavně, jednoduše doražte! Budeme se na Vás moc těšit!
Pokud si už nepřejete být v adresáři, napište to prosím do odpovědi.
S pozdravem
Pražský SOM
Vánoční mládež
03. 12. 2012
Milí přátelé,
zveme Vás na tradiční předvánoční setkání, kde se můžeme na chvíli zastavit a užít si adventní atmosféru společně s kamarády. Sejdeme se 14. prosince od 18:30 v Lysé nad Labem. Našim milým hostem bude bratr farář Jiří Ort. Nebude chybět dobrá večeře, ani zpěv vánočních písní. Nezapomeňte s sebou přivézt jeden neadresovaný dárek a můžete se i pochlubit vašim cukrovím.
Budeme se na Vás těšit
Přihlašujte se na martina.soukupova@atlas.cz do 13. prosince.
Další informace naleznete v pozvánkách.
Bachovo Vánoční oratorium
Přemysl Pitter
27. 11. 2012
Ekumenická bohoslužba se zpěvy Taizé
27. 11. 2012
O hrách a odpuštění
19. 11. 2012
Vězňovo dilema
Koncept je starý a známý: co udělají dva vězni, když je vyslýchají odděleně? Nejlepší je spolupráce, ovšem jen za podmínky, že komplic oplatí stejnou mincí – jenže to se právě neví. Pokud hrajeme pouze jedno kolo, optimální strategií je zrada, vůbec nejhorší by totiž bylo, kdybych „držel basu“ a komplic mě zradil. Je zajímavé, že u reálných soudů obžalovaní typicky hrají vězňovo dilema, aniž by znali matematický základ z teorie her.
Příkladů kolem je nepřeberně. Kdyby se stromy v lese dokázaly domluvit, mohla by se stanovit nějaká rozumná, nepřekročitelná výška a ušetřená energie investovat do tvorby semen či lepšího kořenového systému. Vždy se však najde strom, který poporoste kvůli světlu trochu výš, ostatní jej dotáhnou a předeženou. Výsledkem jsou závody, kdy se všechny stromy snaží růst nahoru, co to jde – vichřicí skosené lesy v Tatrách jsou pak výmluvným příkladem ani ne tak síly větru jako spíše síly vězňova dilematu a příkladem lose-lose strategie (všichni prohrávají). Z našeho lidského světa to jsou závody ve zbrojení, kdy obě strany vyrábějí zbraně, jejichž důležitost je právě jen v tom, že jsou.
Někdy se ale spolupráce daří. V Rakousku jezdím kolem jahodníkových polí, kde je na kraji cesty kasička na peníze – kdo chce, může si natrhat jahod, kolik chce, a přiměřený obnos vhodit do schránky. V naší zemi, nejsem si jist, by možná zmizelo obojí. Když prý na Islandu velká voda vzala jediný most, obyvatelé zaparkovali u řeky auto s klíčky v zámku, improvizovaným přívozem se nechali dopravit na opačnou stranu, kde nasedli do auta s klíčky v motoru a jeli dál.
Teorie her je oblast, v níž matematici překvapivě inspirovali etiku. Pokud se hráči setkávají opakovaně, úspěšnou strategií je v prvním kole nabídnout spolupráci a ve všech dalších kolech udělat to co soupeř v tom minulém. Ale i pokud protihráč opakovaně podráží, stojí za to sem a tam na zradu odpovědět nabídkou spolupráce, jen tak se totiž zamezí zamčené spirále krevní msty.
Matematici tak v hledání optimální strategie objevili význam pojmu, který je v jiné oblasti znám jako – odpuštění.
Marek O. Vácha, převzato z časopisu Respekt 5.-11.11. 2012
Koncept je starý a známý: co udělají dva vězni, když je vyslýchají odděleně? Nejlepší je spolupráce, ovšem jen za podmínky, že komplic oplatí stejnou mincí – jenže to se právě neví. Pokud hrajeme pouze jedno kolo, optimální strategií je zrada, vůbec nejhorší by totiž bylo, kdybych „držel basu“ a komplic mě zradil. Je zajímavé, že u reálných soudů obžalovaní typicky hrají vězňovo dilema, aniž by znali matematický základ z teorie her.
Příkladů kolem je nepřeberně. Kdyby se stromy v lese dokázaly domluvit, mohla by se stanovit nějaká rozumná, nepřekročitelná výška a ušetřená energie investovat do tvorby semen či lepšího kořenového systému. Vždy se však najde strom, který poporoste kvůli světlu trochu výš, ostatní jej dotáhnou a předeženou. Výsledkem jsou závody, kdy se všechny stromy snaží růst nahoru, co to jde – vichřicí skosené lesy v Tatrách jsou pak výmluvným příkladem ani ne tak síly větru jako spíše síly vězňova dilematu a příkladem lose-lose strategie (všichni prohrávají). Z našeho lidského světa to jsou závody ve zbrojení, kdy obě strany vyrábějí zbraně, jejichž důležitost je právě jen v tom, že jsou.
Někdy se ale spolupráce daří. V Rakousku jezdím kolem jahodníkových polí, kde je na kraji cesty kasička na peníze – kdo chce, může si natrhat jahod, kolik chce, a přiměřený obnos vhodit do schránky. V naší zemi, nejsem si jist, by možná zmizelo obojí. Když prý na Islandu velká voda vzala jediný most, obyvatelé zaparkovali u řeky auto s klíčky v zámku, improvizovaným přívozem se nechali dopravit na opačnou stranu, kde nasedli do auta s klíčky v motoru a jeli dál.
Teorie her je oblast, v níž matematici překvapivě inspirovali etiku. Pokud se hráči setkávají opakovaně, úspěšnou strategií je v prvním kole nabídnout spolupráci a ve všech dalších kolech udělat to co soupeř v tom minulém. Ale i pokud protihráč opakovaně podráží, stojí za to sem a tam na zradu odpovědět nabídkou spolupráce, jen tak se totiž zamezí zamčené spirále krevní msty.
Matematici tak v hledání optimální strategie objevili význam pojmu, který je v jiné oblasti znám jako – odpuštění.
Marek O. Vácha, převzato z časopisu Respekt 5.-11.11. 2012



