Aktuality

Ekumenický institut v Bossey ve Švýcarsku opět nabízí možnost studia pro zájemce o ekumenické vzdělávání a dialog. Studium je otevřeno pro všechny, kdo splňují akademické a profesní požadavky, a nabízí zajímavé stipendijní příležitosti.

Podmínky pro přijetí

Abyste se mohli ucházet o studium, je potřeba splnit tyto podmínky:

1. Imatrikulace na Univerzitě v Ženevě – přijetí jako student této univerzity.
2. Vysokoškolský titul – minimálně bakalářský (Bc.), magisterský (Mgr., Ing., případně MTh.) nebo jiný uznaný rovnocenný titul.
3. Relevantní profesní zkušenost – zkušenosti v oblasti ekumeny, např. práce v církvi, ekumenických organizacích nebo teologické vzdělávání.
4. Angličtina na úrovni B2 – program je veden v angličtině, je tedy nutné doložit odpovídající jazykovou způsobilost.

Poznámka: Pokud nesplňujete všechny podmínky (např. chybí titul, ale máte bohaté profesní zkušenosti), můžete být přijati výjimečně na základě individuálního posouzení. Pro studenty, kteří potřebují zlepšit angličtinu (na požadovanou úroveň B2), je k dispozici Intensive English Summer Course před začátkem akademického roku.

Důležité informace o programu

• Délka studia: 1–2 semestry
• Forma studia: prezenční nebo kombinovaná (kurzy, semináře, exkurze)
• Jazyk výuky: angličtina
• Závěrečný titul: Complementary Certificate in Ecumenical Studies, udělený Fakultou teologie a Ekumenickým institutem v Bossey

Na studium lze získat částečné stipendium od univerzity (některá stipendia jsou určena pro studenty do 40 let) nebo požádat o grant prostřednictvím ČCE.

Nabídka studijních programů

1. Certificate of Advanced Studies (CAS) in Ecumenical Studies
   Intenzivní program zaměřený na historii ekumenického hnutí, praktickou teologii, biblickou hermeneutiku a ekumenickou etiku.
2. Complementary Certificate (CC) in Ecumenical Studies
   Rozšířený program pro hlubší porozumění ekumenickému dialogu, zahrnující semináře, workshopy a studijní návštěvy.
3. Master of Advanced Studies (MAS) in Ecumenical Studies
   Pokročilý program zaměřený na výzkum, metodologii a teologickou reflexi v ekumenickém kontextu.

Přihlášky

Podávání přihlášek na akademický rok 2026–2027 je otevřeno a končí 30. listopadu.

Kompletní informace o programech a podmínkách studia najdete na stránkách: The Ecumenical Institute Bossey | World Council of Churches.

Chceš zažít léto, na které nezapomeneš? V rámci spolupráce s Evangelical Lutheran Church in America (ELCA) hledáme mladé lidi ve věku 18–30 let, kteří by chtěli strávit tři měsíce v USA jako vedoucí na křesťanských táborech.

Program je určen pro ty, kdo:

• jsou ve věku 18–30 let,
• mohou strávit tři měsíce v USA (polovina května – polovina srpna 2026),
• mají zkušenost s prací s dětmi nebo mládeží, studují či učí,
• mají rádi přírodu, týmovou práci a nové výzvy,
• jsou spolehliví, otevření, odpovědní a umí komunikovat anglicky,
• získají doporučení od ČCE.

Vybraní účastníci, které komise ČCE doporučí pro účast v programu a kancelář ELCA (Evangelical Lutheran church in America) je zařadí do programu, obdrží:

✈️ zpáteční letenku do USA,
🚐 dopravu z Chicaga do místa konání tábora,
🏕️ ubytování, stravu a pojištění po celou dobu pobytu,
💵 kapesné ve výši 1 600 USD (na drobné osobní a cestovní výdaje),
🌎 a hlavně nezapomenutelný zážitek!

Zájemci o účast se mohou přihlásit do 23. listopadu 2025 na e-mail mladez@e-cirkev.cz, kde zároveň získají další informace.

Do zprávy prosím uveďte:

• jméno a příjmení,
• datum narození,
• telefonní číslo a
• e-mailovou adresu.

Vybraní uchazeči budou pozváni k rozhovoru se zástupci vedení ČCE. Konečné rozhodnutí o přijetí do programu činí američtí partneři z ELCA.

Během Sjezdu u nás zůstalo pár věcí, které si nikdo neodvezl. Pokud vám něco z uvedeného schází dejte nám vědět na email mladez@e-cirkev.cz.

Na cestě do Bílého potoka, kde se letošní Pecka konala, jsem ještě nevěděla, kdo a co mě tento týden čeká, ale teď už vím, že to byl týden plný nejen užitečných a zajímavých informací, ale i přátelství a skvělých zážitků.

Organizační skupinka Pecky se nám účastnicím začala věnovat hned na nádraží v Bílém Potoce. Tedy po příjezdu vlakem, kdy jsme na nedaleké loučce zahájili program seznamovacími hrami. Společnými silami jsme vytáhli z vědra s vodou pecku, která nás provázela po celý týden. Psali jsme na ni totiž hesla připomínající jednotlivé dny a sledovali jsme, jak z ní roste strom s dobrým ovocem.

Pondělí jsme začali blokem o práci v týmu. Na úvod jsme si zahráli hru, při které jsme se vraceli v čase a museli pracovat jako jeden tým. V tomto bloku jsme se také dozvěděli o jednotlivých rolích v týmu a o jeho vývoji. Odpoledne jsme si vyráběli deníčky, abychom měli kam si všechny nové informace zapisovat. Večer pro nás byly připraveny srandovní hry, u kterých jsme se opravdu nasmáli.

V úterním dopoledním bloku jsme se dozvěděli, jak nenásilně komunikovat. Také jsme si povídali o pocitech a potřebách, které nesmíme během komunikace opomíjet. Abychom nebyli jen v chalupě a měli trochu pohybu, na další aktivitu jsme se přesunuli na louku a hráli pexeso v nadživotní velikosti. Po provětrání a svačince jsme se zamýšleli nad tím, jak různí lidé prožívají víru jinak a jak tomu přizpůsobovat programy akcí. Večer jsme si zpříjemnili pitím výborných čajů a čtenářskou dílnou.

Ve středu jsme se učili, jakými způsoby lze pracovat s biblickým textem. Zkusili jsme si bibliodrama i analytické rozebírání věty za větou. Po obědě jsme byly vystaveny nelehkému rozhodování, a to jestli jít na program s názvem kreativní porady, nebo na program o selfmanagmentu. Odpoledne jsme vyrazili na výlet s cílem přenocovat venku. To ovšem nebylo jen tak, poněvadž na cestu viděla pouze jedna z nás a ostatní jsme se musely řídit jejími radami a pokyny. Sice jsme při přechodech potoka pár bot utopili, ale to nám náladu nezkazilo, protože jsme je později na místě přespání usušili. U ohně vznikla dobrá atmosféra na vzájemné sdílení nejen o organizaci mládežnických akcí. Přes noc nikdo ve spacáku nezmrzl, tak jsme se mohli vrátit na chalupu a pokračovat v programu blokem Mapa víry.

Tyto mapy, nebo někdy spíše grafy, jsme vytvářeli nejen na základě svých vlastních cest vírou, ale kreslili jsme je i pro Ježíšovi učedníky. A protože jsme všichni byli po spaní pod širákem unavení, další odlehčená aktivita přišla opravdu vhod – malovali jsme různými částmi těla. Tématem těchto společných maleb byla Pecka samotná. Poté, co jsme ze sebe smyli alespoň část barev, jsme měli debatu s hosty, kteří za námi do Bílého Potoka přijeli – Alena Podrazilová, vedoucí oddělení mládeže, a Ondřej Titěra, první náměstek synodního seniora. Dalším hostem byla Ady Švestková, se kterou jsme měli program o vývojové psychologii, kde jsme si připomněli, jak se cítí dospívající a jak jim v tomto těžkém období při mládežnických akcí pomáhat.

V pátek dopoledne jsme poznávali sami sebe. Během programu jsme si na vlastní kůži zkusili ne jednu emoci, ale hned všech šest základních – radost, smutek, vztek, překvapení, strach a znechucení. Odpoledne jsme dostali spoustu praktických rad, jak organizovat mládežnické akce. Večer byl plný hudby.

Sobotní dopolední program se týkal metody Simply the story, tedy metody výkladu Bible, kdy se díky dobře mířeným otázkám dostaneme do hloubky textu. Předat tuto techniku nám přijela Ivana Šímová. Na závěr dne i celého kurzu jsme měli vigilku, kdy jsme si sami v myšlenkách prošli to nejdůležitější z Pecky.

Společný týden jsme v neděli zakončili bohoslužbou, kterou vedla Petra Máša Náhlovská.

Celý týden jsme se mohli těšit z výborného jídla od našich skvělých kuchařů. Také nás po celý čas provázela vůně asfaltu, poněvadž před chalupou zrovna opravovali silnici, to nám však dobrou náladu rozhodně nezkazilo. Jednotlivé dny byly orámovány spirituálními chvilkami, které měly různé podoby a každý večer jsme se sešli venku ke společnému uzavření dne modlitbou a písní.

Pecka se odehrávala v příjemné a bezpečné atmosféře, takže jsme se nebáli sdílet mezi sebou starosti i radosti.

Pecka mi přinesla plody ve formě spousty užitečných informací, nových přátel, skvělých zážitků a motivaci vymýšlet mládežnické akce. Pecku bych doporučila nejen SOMákům, ale všem, kteří chtějí získat cenné zkušenosti s organizací těchto akcí a zároveň se dozvědět něco víc o sobě.

Sepsala: Klára Bubeníková

Letní kemp mládeže začátkem letošního července již tradičně zavítal do Základní školy ve Strmilově, která nás přivítala v plné kráse. Hned při příjezdu nás zaplavilo slunce, smích, společenství a ten známý pocit, že jsme na správném místě. Letní kemp mládeže 2025 byl opět plný inspirace, hlubokých rozhovorů, smíchu, tvoření i pohybu. Nabídl bezpečný prostor k hledání, zpochybňování i upevňování víry. Ale hlavně vedl k setkávání se sebou samým, s druhými a s Bohem.

Vyjádřit se pohybem, barvou nebo se naučit, jak se za sebe postavit – tyto tři kurzy daly letošnímu kempu jasný rytmus

Taneční kurz pod vedením skvělé lektorky Báry Kvapilové byl zážitkem i pro ty, kteří si o sobě myslí, že mají obě nohy levé. Každý den jsme se učili nejen choreografii, ale zaměřili jsme se také na správný taneční feeling, protažení těla a energii, která k tanci neodmyslitelně patří. Bylo to o uvolnění, sdílení a radosti z pohybu. A že jsme se u toho pořádně zapotili!

Kurz malby a kresby vedla Andrea Michálková. Vůně barev, klid štětce, soustředěné ticho i smích nad výtvory, které se někdy vymkly představám. Kreslili jsme nejen to, co vidíme, ale i to, co cítíme. Naučili jsme se míchat barvy, jak pracovat s nejrůznějším výtvarným materiálem, jak vyjádřit prostor a tvar a zaměřili jsme se na barevný charakter krajiny, její proměny a nálady a barevné vrstvy. Tvořili jsme vevnitř i venku a o to byl kurz pestřejší a zajímavější.

Martin Lojda nás provedl kurzem sebeobrany. Byl silný, fyzicky i psychicky a přinesl na kemp nový rozměr: vědomí vlastní síly. Naučili jsme se blokování úderů a kopů a obranu proti nim, vyprošťování z držení a úchopů, boj na zemi, jak padat, některé porazové techniky, techniky proti zbrani a boj s improvizovanou zbraní, kterou mohou být třeba klíče, kolík od stanu nebo srolované noviny. Mimo to jsme se také dozvěděli něco o psychologii boje. Myslím si, že to pro mnohé byla zkušenost, která přesahovala tělocvičnu, sahala do oblastí sebeúcty a vnitřní síly. A přesto, že jsme se z každého bloku tohoto kurzu vraceli s další modřinou, namoženými svaly, nataženými vazy a obouchanýma rukama a bokama, stoprocentně to stálo za to!

Biblickým programem nás letos provázel Ondra Zeman. Společně jsme se ponořili do tématu Zjevení Janova. Knihy, která vzbuzuje údiv, hrůzu, obavy i naději. Společně jsme zjišťovali, že nejde o hororový scénář konce světa, ale především o poselství naděje, odvahy a věrnosti. Diskuse, dramatizace, výklady i osobní sdílení pomohly najít v těchto často nepochopených textech něco živého a aktuálního.

Odpoledne v duchu filmu, deskových her i válečné historie Izraele či morálnosti přehození výhybky, večer ve společnosti nejrůznějších hrdinů

Odpolední workshopy letos nabídly opravdu pestrou paletu zážitků pro tělo, mysl i duši. Zájemci o historii a současné dění se mohli zúčastnit zajímavé přednášky o Izraeli, která nabídla pohled na jeho složitou válečnou historii i aktuální politické souvislosti. Pro ty, kdo si chtěli odpočinout, byly připraveny deskové hry, kde se smích ozýval celou budovou školy. Nechyběl ani filmový workshop, kde jsme společně zhlédli českou klasiku Jára Cimrman ležící, spící a následně vedli živou diskusi. V jedné z místností se rozjela i filozofická diskuze, kde jsme se zabývali myšlenkovým experimentem Trolley problem, který zkoumá rozhodování v rámci etického dilematu. A protože k létu patří voda, nechyběla ani koupačka v rybníku, kterou jsme zakončili divokou bitvou s vodními balónky, ze které nikdo neodešel suchý.

Večerní programy letos nenabízely jen smích a zábavu, ale i spoustu nového poznání a inspirace. Jedním z vrcholů byla přednáška Jana Blažka, který s námi sdílel své zkušenosti z práce vojenského kaplana i kaplana v nemocnici, mluvili jsme o odvaze, tichu, blízkosti v těžkých chvílích a víře tam, kde už slova často nestačí. Inspirativní byla také přednáška Aleny Podrazilové o její službě v organizaci OM a práci s mládeží. Přinesla pohled do světa mezikulturní misie, důvěry a dlouhodobé služby. Jeden z večerů jsme strávili hrou po Strmilově, kdy jsme v týmech hledali místa po městě a plnili rozmanité úkoly. Nechyběla ani únikovka, která potrápila naše mozkové závity a kempkvíz, kde se ukázalo, že vědomosti a životní zkušenosti nabyté během školního roku se hodí i o prázdninách. Každý večer měl jinou atmosféru, ale všechny nás nějak spojily.

Večerní pobožnosti nás letos provedly tématem hrdinů v Bibli, ale ne těch dokonalých, nepřístupných, ale lidí z masa a kostí, kteří v klíčových chvílích obstáli, i když často pochybovali, selhávali nebo nebyli na první pohled ničím výjimeční. Kromě samotného Ježíše Krista jsme se zamýšleli nad příběhy jako je Jáel, která nečekaně změnila průběh války, Jozue, jenž převzal odpovědnost po Mojžíšovi, Josef, který odpustil těm, kdo ho zradili, Filip, který měl odvahu mluvit s někým zcela odlišným, bezejmenná hříšnice, která se nebála projevit lásku navzdory odsouzení, a samozřejmě David, který i přes své chyby zůstal člověkem podle Božího srdce. Tyto postavy nám ukázaly, že hrdinství není o slávě, ale o věrnosti, odvaze a schopnosti jednat, když na tom záleží. To nejdůležitější, co jsme si z těchto večerů mohli odnést, bylo uvědomění, že každý z nás se může stát hrdinou pro někoho druhého ve víře, v přátelství, v tichém gestu nebo slově podpory.

Velké a upřímné díky patří našim skvělým holkám v kuchyni, které se celý týden staraly o to, abychom měli sílu tančit, kreslit, diskutovat i přežít náročné dny plné emocí. Jejich jídlo nebylo jen výborné, byl to opravdový duchovní zážitek. Každé jídlo neslo s sebou nejen chuť, ale i lásku, péči a radost ze služby druhým. Vždy jste byly usměvavé, ochotné a trpělivé, díky vám jsme se cítili jako doma. Díky, že jste nám vařily srdcem. Bez vás by tenhle týden rozhodně nechutnal tak skvěle, doslova i obrazně!

Proč je Strmilov něčím víc než jen místem na mapě?

Každý rok se nám Strmilovská škola stává na týden domovem. Možná to zní jako klišé, ale kdo to zažil, ví, že Strmilov není jen tábor. Je to místo, kde můžeš dýchat naplno. Kde můžeš pochybovat, plakat, smát se až do noci, mluvit s lidmi, kteří tě chápou. A kde Bůh není jen v modlitbě, ale i v dešti, v tanci, v hlíně na rukou nebo v rozhovoru po večerce, v tichu mezi slovy, ve smíchu, co rozeznívá celou školu, i v únavě, která voní po dobře prožitém dni.

Proč přijet příští rok? Protože tohle nezažiješ přes obrazovku ani z vyprávění! Protože není nic silnějšího než vědomí, že v tom nejsi sám. Protože každý rok je jiný a každý tě může proměnit. Ať už jsi věřící, hledající nebo jen zvědavý, ve Strmilově je místo i pro tebe. Tak si to poznač: 5. až 12.7. 2026 Strmilov. A vem s sebou někoho, komu chceš ukázat, že víra může být dobrodružství.

---

Sepsala: Klára Chlupáčková

Luterská světová federace (LWF) se zúčastní 30. konference OSN o změně klimatu (COP30), která se bude konat od 10. do 21. listopadu 2025 v Belému v Brazílii, společně s dalšími partnerskými organizacemi založenými na víře.

LWF vyzývá svou celosvětovou církevní obec k zasílání nominací na vytvoření rozmanité a dynamické delegace, která se bude na této mezinárodní události věnovat klimatickému advokačnímu úsilí. 

COP30 nabídne jak osobní, tak online účast, což umožní široké zapojení členských církví LWF. Uzávěrka nominací je 31. srpna 2025. 

„Luterské církve přispívají k adaptaci na změnu klimatu a jejímu zmírňování mezi nejzranitelnějšími skupinami na místní i národní úrovni,“ říká Elena Cedillo, programová vedoucí LWF pro klimatickou spravedlnost. „Jako společenství církví je naše angažovanost zakořeněna v duchovních a teologických perspektivách luterské tradice. Naše víra nás motivuje k tomu, abychom rozvíjeli ekologické vnímání lidské existence a povolání pečovat o blaho veškerého stvoření,“ dodává. 

Při příležitosti 10. výročí Pařížské dohody LWF vyzývá k naléhavé akci v boji proti klimatické krizi. 

Výzva k nominacím 

LWF vyzývá všechny členské církve, aby nominovaly jednoho delegáta, přičemž klade důraz na vedení mladých lidí. Nominovaní by měli mít ideálně předchozí zkušenosti nebo porozumění klimatické spravedlnosti a musí být schváleni vedením své církve. 

Vybraní delegáti budou zastupovat LWF jako kolektivní hlas, nikoli jednotlivé církve, a sehrají klíčovou roli při formování zapojení společenství do COP30 – od národní advokacie po globální mobilizaci. 

Účast delegátů 

Delegáti budou vybráni buď pro osobní, nebo online účast, v závislosti na počtu akreditací udělených organizátory. Všichni nominovaní budou pozváni k účasti v programu budování kapacit LWF v oblasti klimatické spravedlnosti, který zahrnuje workshopy, přípravná setkání a účast na regionálních fórech klimatické spravedlnosti. 

Delegáti LWF se očekává, že se budou zapojovat do advokační činnosti před, během i po COP30. 

Aktivity a zapojení 

Před COP30 se delegáti seznámí s činností LWF v oblasti klimatické spravedlnosti a s národními klimatickými závazky, zúčastní se přípravných setkání a regionálních fór a navážou kontakty s občanskou společností a národními delegacemi. 

Během COP30 se delegáti zúčastní klíčových zasedání a doprovodných akcí, budou reprezentovat LWF, účastnit se každodenních pobožností a setkání delegace a sdílet své postřehy prostřednictvím blogů a videí. 

Po COP30 delegáti předloží zprávy LWF a svým církvím a budou pokračovat v advokační činnosti na národní a regionální úrovni. 

---

Zájemci ať napíší na adresu: hamrova@e-cirkev.cz a v kopii na mladez@e-cirkev.cz a to nejpozději do 20. 8. 2025 včetně. 

Více informací zde: 

COP30 Brasil Amazônia

COP: Call for Nominations | The Lutheran World Federation