Tehdy byl vyveden na poušť
| Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“ Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘“ Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho. |
| Evangelium podle Matouše, kapitola 4, verše 1-11
Milí přátelé, |
 |
1) událost pokušení na poušti prožívá Ježíš hned na začátku svého veřejného působení. Cesty, která jej vedla k velikonocům o tři roky později.
I my jsme minulou nedělí vstoupili na cestu, která vede k velikonocům – do postního období. A slova o pokušení na poušti se čtou hned na jeho začátku.
Ježíš si na počátku své cesty musel projít testem osobnosti – kdo jsem a kam směřuji? Jakých prostředků budu používat, abych dosáhl toho, co chci? Budu si i svými skutky stát za tím, co říkám?
Můžeme vidět, že Ježíš svůj boj s pokušením vyhrál. Pokušitel od něj musel odstoupit.
Jsem rád, že i vy, kteří stojíte na počátku svých životních cest, můžete znát Boha. Evangelium. Ježíše Krista. Že hned od počátku je vám známo, kudy vede cesta života, kudy se mohou vaše kroky ubírat, aby došly do správného cíle.
Mnoho lidí, kteří uvěří až v pozdějším věku, často závidí věřícím od mládí. Protože mají příležitost vyvarovat se chyb i selhání, které do života přicházejí, když se člověk ubírá cestami nedobrými. Mimo cestu života.
Je tedy výborné, že již na začátku vaší životní cesty můžete znát evangelium a vědět, kudy vede cesta života. Tedy cesta do Božího království.
2) Pokušení je něco, co potkává každého z nás. Nikdo nemá patent na pardon od pokušení. Člověku nepomůže, že je věřící, evangelík nebo katolík. Ježíši nepomohlo, že byl od narození žid, příslušník Bohem vyvoleného národa. Ba dokonce ho před pokušením neochránilo ani to, že byl Boží Syn. I on byl pokušení vystaven.
Pokušení tedy není možné se vyhnout. Ale i přesto je možné nad ním zvítězit. Nepodlehnout mu. Tuto naději nám Matoušovo evangelium dává.
K vítězství však Ježíši nepomohla znalost Bible. Písem svatých. Starého zákona. Ne že by nebylo důležité Bibli znát. To je jistě velmi potřeba. Ježíš místo svých odpovědí pokušiteli cituje slova Písma. Neodpovídá po svém, ale nechává svými ústy promlouvat Písmo.
Nicméně i jeho protivník – ďábel – Bibli dobře zná. A také z ní cituje. I slova Písem mohou být použita pro pokušení. A to nám ukazuje, že znalost Bible z nás nedělá lepší lidi, nezachrání nás před pokušením nebo nás automaticky nedostane do nebe.
Ježíš i ďábel citují Písmo. Jeden je však na straně Boží a druhý jej pokouší. To, co Ježíši dá sílu přemoci pokušitele je jeho poslušnost. Poslušnost vůči Bohu. Nebo chcete-li láska k Bohu.
Ježíš chtěl celým svým životem následovat svého Otce, chtěl chodit po jeho cestách (tedy po cestě života). Chtěl žít tak, jak to chce Bůh. Nejen, že znal Bibli, slova Písem, ale chtěl také podle nich žít, stavět na nich svůj život.
To je tajemství Ježíšova vítězství nad pokušitelem. Tajemství, které je přístupné i pro každého z nás. Tajemství, které Ježíš později shrnul do dvojpřikázání lásky – miluj svého Boha a bližního jako sebe sama.
To jsou slova, která vyznačují cestu života. Cestu, kde je možné vítězit nad pokušením. Cestu, kterou před námi prošlapal Ježíš. A po které jde nyní i s každým z nás.
Ať tento Ježíš je vám nablízku a je živý ve vašich životech, skutcích i slovech. Amen!
Pane náš,
ty jsi nebyl ušetřen pokušení. Přišla i na tebe, jako přichází i na každého z nás. Veď naše kroky cestou života. Posiluj naši víru, naději i lásku vůči tobě. A dej, ať v boji s pokušením můžeme vítězit. Skrze tebe, který jsi nad pokušitelem zvítězil a svou smrtí porazil. Buď tobě sláva!
Připravil Jan Satke, farář v Merklíně a Přešticích pro celocírkevní poradu zástupců mládeže v Olomouci, březen 2011