Jaká byla PECKA? 1. víkend kurzu pro pracovníky s mládeží

Sepsala: Viki Fenclová

Během prodlouženého víkendu 16. – 19. listopadu přijelo do Poděbrad z různých koutů republiky 11 mladých lidí. Po celou dobu jsme byli vystavováni novým způsobům jak pracovat v týmu, sami se sebou i s mládeží v církvi. Ty si pro nás připravil tým převážně mladých nadšenců.

Hned ve čtvrtek večer jsme se vydali získat své pecky. Ve skupinkách jsme se seznámili, sblížili se a představili si jednotlivé pilíře Pecky – spiritualitu, osobnost a dovednosti.

V pátek po ranním ztišení jsme se pustili do rozebírání toho, co nám práci v týmu ulehčuje, co naopak ztěžuje, jaké role můžeme v týmu zaujímat a jaké potřeby musíme mít zaopatřeny, aby se nám dobře fungovalo. Když nám slehlo po obědě, vydali jsme se na procházku. Během ní jsme si v předem určených dvojicích povídali o našich zkušenostech s prací s mládežníky.

Během odpoledne jsme zjistili, že každý prožívá víru jinak, a je tedy dobré tomu
přizpůsobovat program na akcích. Poté jsme se zahloubali do zákoutí našeho vztahu s Bohem a zaměřili jsme se na to, jaké postavení máme ve sboru. Než jsme se uložili ke spánku, vyrobili jsme si deníčky.

Sobotu jsme také zahájili spirituální chvilkou a hned po snídani jsme se rozdělili do dvou skupin. Obě skupiny se zaměřili na příběh o ochrnutém, kterého spustili stropem k Ježíši. První skupina s farářkou Petrou Náhlovskou si tenhle příběh vyzkoušela na vlastní kůži. Druhá přistoupila k textu tradičnějším způsobem a s farářem Romanem Mazurem si ho rozebrali větu po větě. Následovala spirituální vycházka, při které jsme měli příležitost sami přemýšlet nad danými tématy.

Po skvostném obědě proběhly dva workshopy. Někteří se seznámili s grafickou facilitací – způsobem zaznamenávání pomocí jednoduchých obrázků. Další se bavili o hudbě v církvi a jejím praktickém využití. Nasyceni svačinou jsme se pustili do sebepoznávání. Při večerní bojovce, při které jsme se mohli posouvat zpět v čase, jsme zasadili Pecku a doufáme, že z ní něco vyroste.

V neděli jsme před bohoslužbami už jen uklidili. Pak jsme si připomněli, co všechno jsme zažili, řekli jsme si, co si odvážíme a nakonec jsme se společně rozloučili u Pecky, u které se znovu sejdeme na začátku února.