Jak na volby do SOMů?
Ukuchtil: Jan Dostál
- JAK NA VOLBY DO SOMů?
- Úvod
- Co se volí?
- Kdo volí?
- Kdy se volí?
- Kde se volí?
- Jak se volí?
- Závěr
- Profil kuchaře: Jan Dostál
JAK NA VOLBY DO SOMů?
Úvod
SOM jmenuje seniorátní výbor na základě volby z řad samotných mládežníků. SOM má 4–9 volených členů a 2–4 náhradníky, kteří se volí tajně na dvouleté funkční období na seniorátní poradě mládeže. Právo volit a být volen má kdokoliv. Porada mládeže se koná minimálně jednou za dva roky, je ji třeba oznámit minimálně měsíc předem a může být součástí jakékoliv akce. Před volbou je potřeba domluvit, kdo bude do SOMu kandidovat a kdo bude poradu mládeže vést a zapisovat.
Pozn. autora na začátek – v textu budu odkazovat často na církevní zřízení ČCE, a to zejména na řád výchovy a vzdělávání v církvi (dále jako ŘVVC) a částečně také na jednací a volební řád (dále jako JVŘ), a to v jejich současné podobě (tj. k září 2024). Tento stav se nejspíš změní s reformou seniorátů.
Co se volí?
Nejprve si zopakujme základní fakt o SOMu jako takovém, pokud jde o jeho oficiální postavení v církvi a navenek. Seniorátní odbor mládeže je poradním odborem seniorátního výboru, který jej tak oficiálně ustavuje, jmenuje a teoreticky může i odvolat. Důležitou radou číslo jedna tak je vždy složení a volbu SOMu pokud možno co nejtransparentněji probírat se seniorátním výborem – ideálně průběžně, před i po volbách.
Samozřejmě je možné, že seniorátní výbor vám do vaší práce moc zasahovat nebude, či nechce, nicméně komunikace s ním je pro vás, pokud jde o oficiální ukotvení vaší práce, naprosto zásadní (na rozdíl od SEMu, který je naprosto samostatnou organizací :D). Čistě formálně je SOM jmenován na základě volby, nikoliv volen. Tedy už jen to, kolik členů SOM vlastně má, určuje svým statutem právě seniorátní výbor. Proto také v případě, že máte nedostatek lidí, či naopak nadbytek, je toto třeba řešit primárně se seniorátním výborem. Kolik lidí do SOMu volíte se tak v každém seniorátu liší – minimálně ovšem je to 4 a maximálně 9 členů a minimálně 2 a maximálně 4 náhradníci (čl. 7, odst. 5 ŘVVC). Do tohoto počtu se nepočítají tzv. virilní členové, které jmenuje přímo SV bez volby (nejčastěji jím bývá farář/farářka pro mládež).
Nemám bohužel přehled, o tom, kolik členů má který SOM. Tuto informaci musíte získat nejlépe od předsedy SOMu/seniora/někoho zkušenějšího z vaší mládeže.
Kdo volí?
SOM se jako jediný poradní odbor volí přímo, a to z řad samotných mládežníků. Seniorátní porady mládeže, jak se nazývá událost, kde se volí, se může zúčastnit úplně kdokoliv – průběh volby je tedy veřejný.
Volit se dá v jakémkoliv počtu přítomných (může být klidně i jen 5). Kdo má ale volební právo? ŘVVC je v tomto celkem benevolentní a poskytuje prostor pro interpretaci a individuální posouzení. V případě, že je na poradě mládeže méně než 40 účastníků, pak aktivní (tj. právo volit) i pasivní (tj. právo být volen) právo mají všichni přítomní mládežníci, přičemž neexistuje omezení ve směru příslušnosti do konkrétního sboru ČCE, ani dokonce k ČCE jako takové.
Tzn. ano, do SOMu může volit (a být zvolen) i ten, kdo jezdí pravidelně na akce, ale do kostela moc nechodí, i kamarád katolík, či baptista. Dokonce nemusí být člověk ani pokřtěný, ani mu nemusí být 15, může mu klidně být i nad 30. Řády v tomto umožňují zvolit kohokoliv (pokud vám někdo říká něco jiného, pak ho odkažte na čl. 7, odst. 13 ŘVVC). Dokonce je možné volit i sourozence, či jinak příbuzné mládežníky, na rozdíl od staršovstva na to není třeba výjimka.
Na co je ale třeba dát si pozor, je příliš moc lidí z jednoho konkrétního sboru – více jak 3 lidi z jednoho sboru by v SOMu být neměli. Je možné si se seniorátním výborem vyjednat výjimku (tzv. dispenz). Když třeba, jako se nám stalo v Moravskoslezském SOMu, máte velký SOM (8 členů) a půlku máte z Olomouce (4 členy), pak to není problém. Horší by bylo mít celý SOM z jednoho místa, tomu se určitě vyhněte. Zpravidla se nestává ani to, že by v SOMu byli lidi nad 30, ale dejte si pozor na to, aby váš SOM nebyl příliš starý (polovina členů musí být mladší 30 let).
Ještě jednou ale zopakuji, že SOM je oficiálně jmenovaný seniorátním výborem, nikoliv volený, takže jakoukoliv situaci (např. volbu nečlena ČCE) doporučuji předem konzultovat s jeho členy.
A co dělat v případě, že máte více jak 40 lidí na seniorátní poradě (asi relevantní zatím jen pro Moravskoslezský, Brněnský a možná Pražský SOM)? Existují dvě možnosti řešeni: buď to obejdete tím, že některým lidem na poradě neudělíte volební právo, nebo se striktně budete držet řádů.
V prvním případě je na individuálním posouzení SOMu (nejčastěji předsedy/toho, kdo vede poradu), koho z přítomných na schůzi označí za mládežníka a koho za „hosta“. Neexistuje na to žádné univerzální pravidlo – u nás v Moravskoslezském seniorátu se nám stává, že na poradu přijedou i mládežníci z jiných seniorátů, takže těm jsme typicky nedali možnost hlasovat (i když by ji teoreticky mít měli).
Druhá možnost je držet se čl. 7, odst. 12 ŘVVC, tzn. hlasovací právo mají členové SOMu + 3 zástupci z každého sboru (příp. 4, pokud je celkový počet přítomných zástupců z jednoho sboru vyšší jak 10).
Kdy se volí?
Volební období SOMu je dvouleté. Každé dva roky se tak znovu volí celý SOM a je třeba sledovat, kdy se má volit (každý seniorát to má opět jindy).
Je ovšem možné, že v průběhu období někdo ze SOMu bude chtít úplně odejít – je to samozřejmě dobrovolná činnost a nikoho nemůžete nutit zůstat celé dva roky. Kdokoliv tak může kdykoliv rezignovat (stačí to napsat předsedovi/do SOMácké skupiny). V takovém případě se řádným členem SOMu stává 1. náhradník (rezignovat může i náhradník, záleží, jak moc je zapojujete do dění).
Je možné na uprázdněné místo náhradníka (či více náhradníků, případně dokonce člena SOMu, pokud odmítnou členství náhradníci) uspořádat doplňovací volby v půlce volebního období, tj. na 1 rok. Řády v tomto směru opět ponechávají celkem volnost.
Seniorátní porada mládeže se koná nejméně jednou za 2 roky, klidně ji ale můžete dělat každý rok (doporučuji to, i když nikoho nevolíte).
Kde se volí?
Kdekoliv. Seniorátní porada mládeže může probíhat jako samostatná akce, ale může být také součástí víkendovky/týdenní akce mládeže, je to úplně jedno.
Důležité je, aby o místě a čase konání mládežníci z vašeho seniorátu věděli minimálně měsíc předem. Konání porady mládeže musí být veřejně oznámeno měsíc před jejím konáním – stačí poslat email do mládeží ve sborech či uvést informaci na webu/sociálních sítích. Většinou tato úloha spadá na předsedu/předsedkyni SOMu. Teoreticky je možné volbu konat celou i online, příp. hybridně. Na to řády zatím úplně nepamatují. Vždycky je lepší se sejít osobně, ale v případě nouze to jde i na dálku.
Jak se volí?
Teď k tomu nejzajímavějšímu, konečně se podíváme i na JVŘ 😉
Nejdůležitější informace k způsobu volby je, že probíhá tajně. A to by měla vždycky (je to čl. 3, odst. 6, písm. d JVŘ). Nedoporučuji hlasovat aklamací (zvednutím ruky), i když pokud proti tomu nikdo nic nenamítá (čl. 3, odst. 3 JVŘ),tak si teoreticky můžete odhlasovat i tento způsob hlasování.
Seniorátní porada mládeže zpravidla má následující průběh:
- Zahájení, prezence
- Volba předsedajícího, zapisovatele, verifikátora, skrutátorů, schválení programu
- Volba členů SOMu
- Volba náhradníků SOMu
- Diskuze/Další případné body (zpráva z jednotlivých mládeží, zpráva předsedy SOMu, …)
Disclaimer: Seniorátní porada mládeže nevolí delegáty na konvent, ty vysílá přímo SOM (ale můžete se domluvit, že tak udělá na základě volby).
Před samotným hlasováním musíte zajistit několik věci, resp. obsadit několik funkcí:
- Někdo by měl schůzi vést (předsedající, 1 člověk) – typicky předseda/předsedkyně SOMu
- Někdo by měl zapisovat (zapisovatel, 1 člověk) – ideálně někdo ze SOMu,
je třeba se s ním domluvit předem - Někdo by měl kontrolovat zápis (verifikátor, 1 člověk) – po skončení schůze zkontroluje, zda zápis odpovídá realitě, po kontrole se posílá standardně seniorátnímu výboru a na oddělení mládeže, stačí se s ním domluvit na místě
- Někdo by měl počítat hlasy (skrutátor) – minimálně 2 lidi, kteří počítají hlasy,
stačí se s nimi domluvit na místě
Do všech těchto funkcí je potřeba na začátku schůze (před volbou samotného SOMu) někoho zvolit. Doporučuji se na funkcích předem domluvit, aby se schůze nezdržovala a stačilo pak jen formálně domluvu potvrdit.. Tradicí je, že se před volbou samotnou má tzv. uzavřít kandidátka na každou z těchto funkcí. To ale řády výslovně nevyžadují, takže to stačí v případě, že je navrženo více kandidátů, než se volí.
Po zvolení výše zmíněných funkcí je třeba formálně schválit program schůze (jeho příprava je na SOMu), přičemž jakýkoliv člen porady může navrhnout jeho změnu/doplnění.
Poté již následuje samotný bod k volbám. Členové a náhradníci SOMu se volí zvlášť. Nejprve se navrhují kandidáti – silně doporučuji si souhlas s kandidaturou zjistit od všech předem – ale samozřejmě může kdokoliv navrhnout kohokoliv (i nepřítomného) i na místě.
Po navržení dostatečného počtu kandidátů by měl někdo navrhnout uzavření kandidátky, což se musí odsouhlasit.
Poté jednotliví kandidáti/kandidátky sdělují oficiálně svůj souhlas s kandidaturou. Je tedy možné, že těch, kdo budou souhlasit, bude méně, než se má zvolit. V takovém případě se otevírá znovu kandidátka. Je tedy nutné zajistit souhlas minimálně tolika lidí, kolik se má volit.
Členové se volí všichni dohromady, a to tajně, nejčastěji pomocí hlasovacích lístků. Nicméně je možné hlasovat i s použitím počítačů a mobilů, což se musí předem nachystat. Nejjednodušší způsob je online volba pomocí jednoduchých Google Formulářů, ta zajišťuje i dostatečnou anonymitu hlasování. Pokud bude někdo namítat, že může např. někdo teoreticky hlasovat dvakrát, lze tuto situaci řešit vydáním speciálních kódů každému hlasujícímu – v této složce jsou vzorové formuláře a kódy využívané při volbě COMu. Alternativně je možné využít systém Irbis, který využíváme na synodu, nebo konventech, ale očekávám, že tento problém nikdo řešit nebude, nebudu se tomu tedy dále věnovat. Kdyby něco, klidně mi napište a vyřešíme to.
Stejně tak nemám prostor na to postihnout všechny situace, které mohou při volbě nastat, tak uvádím jen ty základní. V případě problémů mě neváhejte kontaktovat.
Co když nastane rovnost hlasů a volíme z více kandidátů, než je členů?
V takovém případě se mezi kandidáty se stejným počtem hlasů koná tzv. užší volba, tedy něco jako 2. kolo.
Co když někdo nedostane nadpoloviční většinu hlasů?
Každý zvolený musí dostat nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane a vám chybí ještě nějaký člen do SOMu, pak se koná užší volba mezi dvěma lidmi, kteří získali nejvyšší počet hlasů.
Co dělat, když nastane rovnost hlasů v užší volbě?
V tom případě rozhoduje los (způsob losu je na vás, tradičně losuje nejmladší člen porady :D).
Po volbě členů SOMů následuje volba náhradníků – ta probíhá víceméně podobně, opět se volí všichni zároveň a tajně, ovšem s jedním zásadním rozdílem: u náhradníků vždy záleží na jejich pořadí. Pořadí se určuje podle počtu získaných hlasů. V případě rovnosti hlasů je tak vždy nutné konat užší volbu.
Jakmile máte zvolené nové členy a náhradníky SOMu, můžete seniorátní poradu mládeže ukončit. Doporučuji ale poslechnout si krátké zprávy z jednotlivých mládeží, krátké shrnutí předsedy SOMu, případně dělat cokoliv dalšího, co vás napadne (my třeba děláme taneční vystoupení členů SOMu).
Ještě jedna důležitá informace na závěr: předsedu/předsedkyni a místopředsedu/místopředsedkyni volí SOM ze svého středu na své první schůzi po poradě mládeže (může následovat bezprostředně, či kdykoliv poté). Hlasovací právo v tomto případě mají pouze nově zvolení členové SOMu (náhradníci ne).
Snad jsem vám pomohl se zorientovat v pravidlech voleb do SOMu, při nejasnostech použijte selský rozum. Pamatujte, že všechno je hlavně o domluvě a že vaše práce volbou nekončí, naopak začíná, moc si to tedy nekomplikujte 😉
Závěr
SOM jmenuje na základě volby z řad mládežníků seniorátní výbor na 2 roky. Volby se konají na seniorátní poradě mládeže, přičemž volební právo má kdokoliv. Volí se tajně, je třeba předem zajistit dostatečný počet kandidátů do SOMu, vedení a zápis schůze a nachystat hlasování. Předsednictvo SOMu volí jeho členové ze svého středu.
Profil kuchaře: Jan Dostál
Jan Dostál v současnosti drží tolik církevních funkcí, že není místo je zde všechny vypisovat. Hlavně ale byl dlouhou dobu předseda Moravskoslezského SOMu a organizoval několik seniorátních porad mládeží, včetně voleb SOMu. Rovněž je vystudovaný politolog a je autorem několika jednacích a volebních řádů, takže v pravidlech pro volby se celkem vyzná. Honzovi můžete napsat: jan.dostal@semcr.cz, případně zavolat: +420725068738.