Nicknacky Evangers
Chtěli jsme vám sem napsat, co to jsou nicknacky, ale předpokládáme, že tyto kelímky, které nahrazují jednorázové kelímky, určitě znáte. Můžete si do nich dát limonádu, pivo, ale i čaj. Používají se na kdejakém festivalu a nám přišly moc prima, tak jsme si řekli, že bychom je rádi měli i na sjezdu a dalších akcích. Z našeho “Evanger nicknacku” na vás kouká několik osobností spjatých s historií ČCE a záludná otázka “A kdo je tvůj evanger?”
Při vychutnávání nápoje se tak můžete zamyslet nad tím, koho pokládáte za svého evangelického hrdinu!
Nicknacky lze zakoupit na akcích pořádaných OM, přes mail mladez@e-cirkev.cz a na eshopu ČCE.
PS: Pokud váš “evanger” stále žije, nebojte se ho oslovit a říct mu, čeho si na něm ceníte 🙂
Osobnosti
1. Martin Luther (1483-1546)
– německý teolog a církevní reformátor, kritizoval církevní odpustky, v roce 1517 uveřejnil ve Wittenbergu svých 95 tezí, do němčiny přeložil Nový zákon, je autorem písně Hrad přepevný jest Pán Bůh náš
– zasloužil se o osamostatnění protestantských církví, k jeho odkazu se ČCE hlásí
2. Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)
– první československý prezident, filosof a vysokoškolský pedagog, v 90. letech 19. století byl aktivním politikem v Rakousko-Uhersku, opustil liberalismus i socialismus a věnoval se vlastnímu konceptu politické ideologie, ve spojitosti s Masarykem se poprvé v českém kontextu mluví o “nepolitické politice”
– byl členem ČCE od jejího vzniku
3. Jan Žižka z Trocnova (1360-1424)
– český husitský vojevůdce, podle dochovaných pramenů jako první použil defenzivní taktiku v boji, účastnil se první pražské defenestrace, byl jedním z hejtmanů táborské městské obce
– hlásil se k odkazu Mistra Jana Husa
4. Jan Želivský (1380-1422)
– husitský kazatel, působil v pražském chrámu Panny Marie Sněžné a díky plamenným kázáním se z něj stal lidový vůdce a mluvčí husitů, 30. července 1419 vedl dav k novoměstské radnici, kde došlo k defenestraci konšelů, byl odsouzen k trestu smrti popravením
– byl jedním ze zástupců České reformace
5. Jan Amos Komenský (1592-1670)
– český filosof, učitel, spisovatel a poslední biskup Jednoty bratrské, zabýval se didaktikou a psal učebnice, po bitvě na Bílé hoře musel emigrovat ze Zemí českých, žil na území dnešního Polska, Švédska a Nizozemí
– „učitel národů“, odkazy jeho i Jednoty bratrské také uznává ČCE
6. František Palacký (1798-1876)
– český politik, historik a spisovatel, byl jednou z vůdčích osobností českého národního povstání a česká tvář revoluce 1848, přispíval do Národních novin, propagoval myšlenku, že jednotlivé národní dějinné události spojuje jedna idea
– díky jeho zásluze byl doceněn nejen Jan Hus, ale vyzdvihl i Petra Chelčického do smýšlení 19. stol.
7. Jiří z Poděbrad (1420-1471)
– jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie, ale byl členem panské šlechty, lidově nazýván “husitský král”, usiloval o poklidné soužití katolíků a kališníků, je považován za jednoho z ideových předchůdců Charty OSN
8. Jan Kalvín (1509-1564)
– francouzský teolog a významný představitel křesťanské reformace, prosazoval přísné a doslovné dodržování Bible, působil v Ženevě, která byla za jeho života jedním z evropských center reformace
– I na základech jeho pojetí reformace stojí ČCE
9. Svatopluk Karásek (1942-2020)
– evangelický farář, písničkář a signatář Charty 77, v 70. letech 20. století se angažoval v undergroundové scéně, v roce 1976 byl odsouzen z politických důvodů na osm měsíců do vězení, v roce 1980 emigroval a až do roku 1997 působil v Curychu jako farář, po návratu do Čech se stal farářem v evangelickém kostele u Salvátora
10. Marta Kačerová (1922-2015)
– dlouholetá pracovnice ústředí Českobratrské církve evangelické na oddělení mládeže, během komunistického režimu pořádala akce pro mladé lidi třeba jako brigády či kurzy, v roce 2022 by oslavila sto let
11. Mistr Jan Hus (1369-1415)
– jeden z prvních reformátorů katolické církve, téměř o století předběhl například Luthera, Zwingliho či Kalvína, jako kazatel působil v pražské Betlémské kapli, sepsal spis o českém pravopise
– na něj navázal Martin Luther a později i ČCE