Sepsa­la: Viki Fenclo­vá

Během pro­dlou­že­né­ho víken­du 16. – 19. lis­to­pa­du při­je­lo do Poděbrad z růz­ných kou­tů repub­li­ky 11 mla­dých lidí. Po celou dobu jsme byli vysta­vo­vá­ni novým způ­sobům jak pra­co­vat v týmu, sami se sebou i s mlá­de­ží v církvi. Ty si pro nás při­pra­vil tým pře­váž­ně mla­dých nad­šen­ců.

Hned ve čtvr­tek večer jsme se vyda­li zís­kat své pec­ky. Ve sku­pin­kách jsme se sezná­mi­li, sblí­ži­li se a před­sta­vi­li si jed­not­li­vé pilí­ře Pec­ky – spi­ri­tu­a­li­tu, osob­nost a doved­nos­ti.

V pátek po ran­ním zti­še­ní jsme se pus­ti­li do roze­bí­rá­ní toho, co nám prá­ci v týmu uleh­ču­je, co nao­pak ztě­žu­je, jaké role může­me v týmu zau­jí­mat a jaké potře­by musí­me mít zao­pat­ře­ny, aby se nám dob­ře fun­go­va­lo. Když nám sleh­lo po obě­dě, vyda­li jsme se na pro­cház­ku. Během ní jsme si v pře­dem urče­ných dvo­ji­cích poví­da­li o našich zku­še­nos­tech s pra­cí s mlá­dež­ní­ky.

Během odpo­led­ne jsme zjis­ti­li, že kaž­dý pro­ží­vá víru jinak, a je tedy dob­ré tomu
při­způ­so­bo­vat pro­gram na akcích. Poté jsme se zahlou­ba­li do zákou­tí naše­ho vzta­hu s Bohem a zamě­ři­li jsme se na to, jaké posta­ve­ní máme ve sbo­ru. Než jsme se ulo­ži­li ke spán­ku, vyro­bi­li jsme si deníč­ky.

Sobo­tu jsme také zahá­ji­li spi­ri­tu­ál­ní chvil­kou a hned po sní­da­ni jsme se roz­dě­li­li do dvou sku­pin. Obě sku­pi­ny se zamě­ři­li na pří­běh o ochr­nu­tém, kte­ré­ho spus­ti­li stro­pem k Ježí­ši. Prv­ní sku­pi­na s farář­kou Petrou Náh­lov­skou si tenhle pří­běh vyzkou­še­la na vlast­ní kůži. Dru­há při­stou­pi­la k tex­tu tra­dič­něj­ším způ­so­bem a s fará­řem Roma­nem Mazu­rem si ho roze­bra­li větu po větě. Násle­do­va­la spi­ri­tu­ál­ní vycház­ka, při kte­ré jsme měli pří­le­ži­tost sami pře­mýš­let nad daný­mi téma­ty.

Po skvost­ném obě­dě pro­běh­ly dva worksho­py. Někte­ří se sezná­mi­li s gra­fic­kou faci­li­ta­cí – způ­so­bem zazna­me­ná­vá­ní pomo­cí jed­no­du­chých obráz­ků. Dal­ší se bavi­li o hud­bě v církvi a jejím prak­tic­kém vyu­ži­tí. Nasy­ce­ni sva­či­nou jsme se pus­ti­li do sebe­po­zná­vá­ní. Při večer­ní bojov­ce, při kte­ré jsme se moh­li posou­vat zpět v čase, jsme zasa­di­li Pec­ku a dou­fá­me, že z ní něco vyros­te.

V nedě­li jsme před boho­služ­ba­mi už jen ukli­di­li. Pak jsme si při­po­mně­li, co všech­no jsme zaži­li, řek­li jsme si, co si odvá­ží­me a nako­nec jsme se spo­leč­ně roz­lou­či­li u Pec­ky, u kte­ré se zno­vu sejde­me na začát­ku úno­ra.

Související událost: Pecka –⁠ 1. víkend

Naposledy upravil/a Kryštof Sojka, 28. listopadu 2023.