Zabíjej a jez!

(Sk 10,13; čti celou 10. kapi­to­lu Skut­ků apoš­tolských: http://www.biblenet.cz/app/bible/Acts/chapter/10?__fsk=-2036968266)

„Zrov­na mi chys­ta­li jíd­lo… Bylo kolem poled­ní­ho, čas na mod­lit­bu. Vyšel jsem na plo­chou stře­chu domu.“ A zatím­co jíd­lo chys­ta­li, měl Petr zvlášt­ní vidě­ní. „Vytr­že­ní mys­li“ – jako by se mozek tou­lal kdo ví kde.
„Zabí­jej a jez!“
„Jo, měl jsem hlad… Vždyť jsem zrov­na čekal, až mi při­pra­ví oběd! Ale tohle?! Pra­sa­ta, hadi, mrcho­žrou­ti… I v tom vidě­ní mi to bylo odpor­né!“ Stra­nit se kul­tic­ky nečis­té­ho – to pat­ři­lo k Pet­ro­vi desít­ky let. To se sma­zat nedá. „Ani ve snu!“ říká­vá­me a mys­lí­me tím prá­vě tohle.
„Zabí­jej a jez!“
„Bože – tohle bych nikdy neu­dě­lal! Nečis­té oddě­lu­je od Tebe! Byl bych zne­svě­ce­ný a nesměl bych před­stou­pit před Tvou sva­tou tvář!“
„Zabí­jej a jez!“
„Tři­krát se to vidě­ní opa­ko­va­lo. A tři­krát mi stej­ný nebeský hlas řekl: ‘Co Bůh pro­hlá­sil za čis­té, nepo­klá­dej za nečis­té.´ Úpor­ně jsem pře­mýš­lel, co to mělo být. Celý život jsem dodr­žo­val Moj­ží­šo­vy před­pi­sy a stra­nil se nečis­té­ho. Když mu v síti uvízlo coko­liv, co nemá ploutve a šupi­ny, nikdy bych to neje­dl. Sluš­ný žid se stra­ní toho, co Bůh pro­hlá­sil za nečis­té.“
Z jeho úvah ho vyru­ši­lo bou­chá­ní na dve­ře. Petr měl plnou hla­vu sta­ros­tí se svým vidě­ním, ale neod­byt­ný hlas ho poslal otevřít: „Jsou tu tři muži a hle­da­jí tě; sejdi hned dolů a bez roz­pa­ků s nimi jdi, neboť já jsem je poslal.“
„Stál jsem ve dve­řích a poslou­chal, co mi říka­jí. V Césa­re­ji prý žije něja­ký řím­ský voják, kte­ré­mu anděl řekl mé jmé­no! Že prý mu mám co říct… Jen­že já nikdy nebyl vel­ký řeč­ník. Při lovu ryb se mlu­vit nena­u­čí­te a mimo ryba­ře­ní jsem nikdy nic nedě­lal, dokud jsem od rybář­ských sítí neo­de­šel za Ježí­šem. Ano – o Ježí­ši, o tom mu říct mohu! Set­ník Kor­nélius… Říman… Čelád­ka neob­ře­za­ná… Nečis­tá v očích Boha i kaž­dé­ho sluš­né­ho žida…“ A pak to Pet­ro­vi docvaklo. Co Bůh pro­hlá­sil za čis­té, nepo­klá­dej za nečis­té!
I nejdel­ší ces­ta začí­ná prv­ním kro­kem. Prv­ní vel­ký krok své­ho živo­ta udě­lal Petr, když šel za Ježí­šem. Za ním zůsta­lo jeho rybář­ské řemes­lo. Teď udě­lal dru­hý, když pře­kro­čil práh domu poha­na. Za ním zůsta­ly desít­ky let živo­ta. Živo­ta žida, kte­rý ví, co je čis­té a co je nečis­té. V tom domě ale byl set­ník Kor­nélius, kte­rý má sly­šet o Ježí­ši, při­jmout dar Ducha sva­té­ho a křest. Ces­ta neob­ře­za­ných do církve byla ote­vře­na.

Při­pra­vil Jaro­slav F.  Pechar, farář FS ČCE Pra­ha-Bra­ník, otiš­tě­no i v časo­pi­se pro mlá­de­že Bra­trstvo.

Naposledy upravil/a Tobiáš Potoček, 16. května 2011.